Telefon: +420 602 886 586
Pracovní doba kanceláře ČKDS Úterý: 12:00 – 16:00 / Čtvrtek: 8:00 – 12:00
Přihláška členství Vstup pro členy

Formy podnikání a jejich specifika

Formy podnikání a jejich specifika


  1. Soukromé detektivní služby jsou v převážné většině realizovány provozovateli (držitele koncese na provozování služeb soukromých detektivů) přímo;
  2. Druhou formou podnikání je výkon služeb soukromých detektivů podnikající fyzickou osobou ( držitelem koncese na služby soukromých detektivů) s využitím zaměstnanců, kteří, ale musí splňovat podmínky stanovené živnostenským zákonem ( bezúhonnost + lustrační osvědčení);
  3. Třetí formo podnikání v oblasti služeb soukromých detektivů je podnikání právnickými osobami ( držiteli koncesní listiny na služby soukromých detektivů ) prostřednictvím zaměstnanců;
  4. Čtvrtou formou podnikání v sektoru soukromých detektivních služeb je podnikání dle příslušného povolení ( koncese, živnostenského listu) na služby související se soukromými detektivními službami ( např. informační technologie, speciální bezpečnostně technické služby apod.)
  5. Pátou formou podnikání v sektoru soukromých detektivních služeb je činnost soudních znalců různých oborů, dle zvláštní právní úpravy;
    SLUŽBY SOUKROMÝCH DETEKTIVŮ jsou realizovány prostřednictvím následujících forem detektivní činnosti:

DETEKTIVNÍ DOHLED:

Detektivní dohled představuje formu soukromé detektivní činnosti spočívající v souhrnu úkonů a opatření opírajících se o různé metody prostředky detektivní práce a směřujících ke kontrole určených stavů a zjišťování odchylek stavu skutečného od stavu žádoucího s cílem zabránit vzniku nežádoucích stavů. Jedná se například:
shromažďování informací o objektech ( osobách, firmách, společnostech) a to zejména pro potřeby:
personální práce;

  • ochraně proti úniku informací a dat apod.;
  • činnost hotelových detektivů;
  • činnost detektivů v obchodě;
  • činnost detektivů v živnostenských provozovnách;
  • činnost detektivů při osobní ochraně osob – bodyguard apod.

DETEKTIVNÍ PÁTRÁNÍ:

Je jednou ze základních forem soukromé detektivní činnosti a zahrnuje hledání osob a věcí. Může být realizováno souběžně s činností Policie ČR.

DETEKTIVNÍ PROVĚRKA:

Detektivní prověrka je nejzákladnější formou soukromé detektivní činnosti a prolíná se do všech ostatních forem detektivní práce. Detektivní prověrka představuje shromažďování, zpracování a interpretaci relevantních informací o :
jednání a chování zájmových osob a to jak v minulosti tak v současnosti;
ověřování věrohodnosti informací a důkazů v konkrétním zájmovém případě a to buď jako samostatná forma detektivní činnosti nebo součást jiných forem detektivní práce.

DETEKTIVNÍ ROZPRACOVÁNÍ:

Detektivní rozpracování je nejsložitější a nejkomplexnější forma detektivní činnosti k jejímuž naplnění se používá i jiných forem detektivní práce. Tato forma vyžaduje plánovitý, systematický, cílevědomý a komplexní přístup. Významnou roli zde sehrává plán detektivního rozpracování. Detektivní rozpracování má cyklický charakter a každý cyklus v sobě zahrnuje:

  • vymezení ( vytýčení) problému;
  • analýzu dostupných informací, velmi často informací z předchozího cyklu;
  • vytýčení detektivních verzí a rozhodování se o krocích, metodách a prostředcích k ověření či vyvrácení detektivních verzí;
  • ověřování a vyvracení neplatných detektivních verzí;
  • hodnocení výsledků stávající úrovně detektivního rozpracování a jejich interpretace;

DETEKTIVNÍ DOKUMENTOVÁNÍ:

Detektivní dokumentování je forma soukromé detektivní činnosti, jejímž úkolem je získané informace a důkazní prostředky legalizovat a zpracovat do podoby přístupné veřejnosti, použitelné pro správní či soudní řízení apod.

KONKURENČNÍ ZPRAVODAJSTVÍ:

Je specifickou komplexní formou soukromé detektivní činnosti, která je nedílnou součástí KONKURENČNÍHO ZPRAVODAJSTVÍ v širším pojetí (smyslu slova), které směřuje k naplnění potřeb a cílů MANAGEMENTU ZNALOSTÍ a k podpoře realizace jeho rozhodnutí. Konkurenční zpravodajství v širším slova smyslu je zpravidla zajišťováno:

  • Činností informačních a zpravodajských kanceláří způsobem shromažďovává, zapracování a distribuce informací z otevřených zdrojů. To může být zajišťováno buď specializovanými firmami zabývajících se činnosti informačních a zpravodajských kanceláří, nebo vlastními útvary ( referáty, odděleními, odbory, sekcemi apod.) vlastní organizace či podniku ( firmy, společnosti);
  • Specifická složka konkurenčního zpravodajství, mající soukromě bezpečnostně zpravodajský charakter. Tato složka konkurenčního zpravodajství ( konkurenční zpravodajství v užším smyslu slova) je realizována buš soukromými detektivními kancelářemi ( agenturami) nebo vlastními specializovanými zpravodajskými či operativně bezpečnostními útvary ( referenty, referáty, odděleními, odbory, sekcemi apod.) vlastní organizace či podniku ( firmy, společnosti).
  • Jednotlivé formy služeb soukromých detektivů – detektivní činnosti jsou realizovány prostřednictvím metod soukromé detektivní činnosti, kterými jsou:

DETEKTIVNÍ OSOBNÍ OCHRANY - BODYGUARD

Metoda osobní ochrany – bodyguard spočívá v zajištění bezpečnosti (života, zdraví, osobní důstojnosti, neobtěžování, majetku osoby apod.) osob. Jedná se o specifickou metodu detektivní činnosti, která je jaksi na rozhraní s ochranou majetku a osob tj. fyzickou ochranou či hlídací službou. Je zde ale na zváženou zda jde o souhrnnou či komplexní metodu nebo o formu soukromé detektivní činnosti.V tomto případě je hranice mezi metodou a formou značně strmá. Protože osobní ochranu osob – bodyguard chápeme z hlediska forem jako součást detektivního dohledu, proto osobní ochranu chápeme jako metodu. Jako komplexní metodu ji chápeme proto, že v jejím rámci jsou využívány další metody soukromé detektivní činnosti a to metoda pozorování, metoda vytěžování apod. Rozpornost v posouzení zda jde o metodu či formu pak vyplývá z toho, že dílčím úkonem (opatřením) této metody je zpravidla i detektivní prověrka osoby,což je forma soukromé detektivní činnosti. V dalším období bude muset se teorie soukromé detektivní činnosti těmito a nejen těmito nuancemi zabývat. V této souvislosti to však není tak významné. Praxe a od ní odvozená teorie osobní ochrany – bodyguard rozlišuje následující způsoby osobní ochrany :
osobní ochrana s předchozí přípravou: Pro výkon osobní ochrany prováděné soukromou detektivní službou s předchozí přípravou je třeba se především zabývat :
osobností chráněné osoby;
trasou pohybu či místem pobytu;
operativní bezpečnostní situací na trase přesunu nebo místem pobytu chráněné osoby;
vozidlem ( dopravním prostředkem ) přesunu osoby z hlediska výhod a nevýhod z hlediska bezpečnosti a ochrany bezpečnosti osoby;
osobní ochrana bez předchozí přípravy : Pro osobní ochranu chráněné osoby (chráněných osob), je li nutno ji zajišťovat bez Předchozí přípravy, je nezbytné se alespoň urychleně na počátku zjišťovat a v průběhu doplňovat :
informace o chráněné osobě;
rámcový program chráněné osoby;
rizika nebezpečí napadení chráněné osoby apod. . V souvislosti s osobní ochranou osob doporučujeme využít publikaci autora JUDr. Zdeňka NÁCHODSKÉHO; TAKTIKA POLICEJNÍ AKCE str. 187 až 193. Vhodnost této publikace spočívá v tom, že se taktikou bojového chování jednotlivce v reálně nebezpečných situacích s použitím sebe obranných prvků i použitím krátkých palných zbraní. Problematičnost této publikace je ale v tom, že je zpracována na podmínky policistů a nikoliv soukromé detektivní činnosti.Problematičnost spočívá v tom, že v rámci osobní ochrany realizované soukromými detektivy, s ohledem na cenu služeb neboť jde o komerční službu, nebude možno nasadit na ochranu chráněné osoby tolik soukromých detektivů jako je nasazován policistů . I když při ochraně tzv. V.I.P osobností je nasazován počet soukromých detektivů srovnatelný s akcemi realizovanými policií – resp. Policejní ochrankou . V rámci toho pojednání považujeme za účelné upozornit pouze na několik skutečností . Především jde o vytýčení taktických způsobu osobní ochrany :
taktika sektorového dělení prostoru.: Jedná se o případy tzv. kruhové ochrany při součinnosti dvou a více osobních strážců.
taktika pásmové ochrany : Její použití lze doporučit v případech pohybu chráněné osoby nebezpečným prostorem.V podstatě se jedná o organizovanou týmovou ochranu.
taktika pozorování a vnímání: Je základní a podstatnou součástí detektivní ochrany osob. Souvisí s tím správný výběr místa osobního ochránce z něhož činnost zajišťuje.
taktika naslouchání : Spočívá v tom, že je třeba vnímat zvuky, hluky, zvláště ty které se vymykají z běžné situace.
taktika anticipace činnosti okolí :Tato taktika znamená předvídání útoku na podkladě vnějších znaků. Soukromý detektiv zajišťující osobní ochranu chráněné osoby musí anticipovat :
prostředí a terén jímž se pohybují;
činnost osob v prostředí pobytu či pohybu chráněné osoby;
změny k nimž v prostředí dochází;
taktika umění improvizace ;Osobní ochranu chráněné osoby nelze do každého detailu naplánovat a vyžaduje to tedy značný stupeň improvizace.
taktika pohybu : Taktice pohybu musí soukromý detektiv zajišťující ochranu věnovat zvýšenou pozornost. Z hlediska snížení rizik napadení je velmi důležité správně volit rychlost, rytmus a směr pohybu. Stálý pohyb znesnadňuje např. správně zaměřit při střelbě apod.
taktika krytí a skrývání: Taktika krytí a skrývání patří k velmi častým taktikám osobní ochrany. Hledání krytů a úkrytu patří k prvořadým úkolů osobního ochránce. Pokud je to s ohledem na situaci možné, měly by být kryty a úkryty pro vznik mimořádné situace v průběhu sledování vytipovány předem. S ohledem na měnící se situaci musí být typovány a vyhodnocovány i průběžně s ohledem na vývoj situace.
taktika souhry s partnery a taktika čelení útoku: Tato taktiky souvisí s pohybem v reálné situaci . Souhrn úkonů mezi nimiž je nutná souhra musí mít osobní strážce vycvičené a zažité, je třeba aby v tomto směru byly u osobních ochránců vycvičeny dynamické stereotypy
DETEKTIVNÍ VYTĚŽOVÁNÍ;

Detektivní vytěžování je základní metodou soukromé detektivní činnosti spočívající v podstatě v řízeném cíleném rozhovoru s osobou od níž chce soukromý detektiv získat zájmové informace.Správně chápat a pochopit podstatu metody detektivního vytěžování, úkoly a obsah vytěžení, znamená především poznat a pochopit zákonitosti odrazu objektivního světa ve vědomí člověka, znát a chápat zákonitosti utváření, ukládání (zapamatování) a sdělení informace objektem vytěžování (vytěžovanou osobou). Jde tedy o to aby soukromý detektiv poznal a pochopil osobnost vytěžované osoby a to jak z hlediska teorie informace tak z psychologických hledisek , tak z hlediska události, třetích osob apod.) je značně důležité :
získání si důvěry vytěžované osoby : To vyžaduje :
schopnost pochopit mentalitu spojenou s věkem, pohlavím, ale také zainteresovaností vytěžované osoby na zájmovém případu;
schopnost kvalifikovaně odhadnout osobnostní rysy vytěžované osoby;
schopnost umět nalézt (umění nalézt ) a nalézt adekvátní ( odpovídající ) přístup k vytěžované osobě , s ohledem na mentalitu a rysy vytěžované osoby;
navázání kontaktu: Vytěžení zájmové osoby je procesem komunikace mezi soukromým detektivem a jím vytěžovanou osobou. Komunikace je proces interakce, jehož se aktivně účastní jak osoba přijímající určitý obsah tj. komunikant (soukromý detektiv), tak osoba předávající určitý obsah,tj.komunikátor ( vytěžovaná osoba). Role uvedených jednotlivých osob se však v procesu komunikace mění. Každý monolog vytěžované osoby je jen jednou částí vytěžení a v celém procesu komunikace, tedy v procesu vytěžování, jakožto řízeného rozhovoru , převažuje dialog .Kontaktem v procesu vytěžování v psychologickém slova smyslu rozumíme takovou fázi vytěžování, v níž vytěžující soukromý detektiv dociluje určitý stupeň souladu, souzvuku a ochoty komunikace s vytěžovanou osobou. Toto je procesu vytěžování nejdůležitější a také nejtěžší. Na rozdíl od vyšetřovatele či pracovníka policie nemá soukromý detektiv zákonnou oporu vytěžovanou osobu donutit při vytěžování odpovídat. Vše záleží na umu soukromého detektiva .
znalost odborné terminologie, hantýrky, slangu apod.: Z hlediska navázání kontaktu a úspěšné komunikace je nezbytné (účelné) vést vytěžování v mateřském jazyce vytěžované osoby. Totéž platí o nářečí, žargonu, slangu či hantýrce apod. Neméně důležitá je znalost odborné terminologie vytěžované osoby.Vytěžovaná osoba velice rychle vystihne terminologickou (slangovou apod.)slabost soukromého detektiva a ještě více používá odborných či slangových pojmů. V řadě případů se dostavuje i určité pohrdání vytěžované osoby k soukromému detektivovi, které vychází z toho, že soukromý detektiv danou oblast neovládá Proto je třeba, aby se soukromý detektiv před vytěžováním osoby seznámil s její mentalitou a vytěžení se předem připravil.
mít stále na mysli psychologická hlediska objektivity informace (důvěryhodnosti) získané od vytěžované osoby soukromým detektivem : Spolehlivost (věrohodnost) informací získaných v procesu detektivního vytěžování lze pak z psychologického hlediska posuzovat v závislosti na :
předmětu ke kterému se vztahuje: Jedná se o vnímání situace vnímající (později vytěžovanou) osobou. Je třeba brát v úvahu, že některé situace mohou být vnímány s vyvoláním silného emocionálního vztahu což může někdy pozitivně jindy, ale (podle druhu ) zcela negativně ovlivnit proces vnímání a zapamatování .
tom, jak je vnímající osoba na vnímané skutečnosti zainteresována;
podmínkách, za kterých probíhalo vnímání:jedná se především o podmínky viditelnosti, slyšitelnosti, podmínky vnímání jinými smyslovými orgány ( např. vůně, zápach, chlad, teplo apod.). Nesporně pak sehrává svou roli délka doby po níž byla skutečnost vnímána;
vztahu vytěžované osoby k vnímaným skutečnostem;
osobnosti vnímající osoby:V této souvislosti má význam praxe, vliv zvyků, vliv emocí, stav smyslových orgánů, tělesná a psychická kondice apod. vnímající osoby.

DETEKTIVNÍ POZOROVÁNÍ:

– statické
– dynamické;
Metoda detektivního pozorování je další s velmi významných a stěžejních metod soukromé detektivní činnosti. Jedná se o velice frekventovanou metodu soukromé detektivní činnosti, která má pro tuto činnost vedle detektivního vytěžování klíčové postavení. Může být uplatňována buď jako samostatná činnost soukromého detektiva v rámci kombinované ( komplexní či souhrnné metody ) detektivního osobního pátrání a to v rámci téměř všech forem soukromé detektivní činnosti. Metoda detektivního pozorování bezprostředně navazuje na metodu detektivního osobního pátrání a s touto se vlastně v obecné rovině prolíná. V procesu realizace souhrnné metody detektivního osobního pátrání soukromý detektiv uplatňuje rovněž jako dílčí metodu detektivní pozorování. Detektivní pozorování při realizaci detektivního osobního pátrání v mnoha případech slouží k efektivnímu završení metody detektivního osobního pátrání. Může být ale také uplatňována v rámci specifického zaměření jako vizuální kontrola zájmové osoby ( jako sledování ). Proto také tato metoda zaujímá v řetězci detektivních metod ( činností ) jednu z klíčových pozic .

DETEKTIVNÍ VYHODNOCOVÁNÍ DOKUMENTŮ:

Metoda detektivního vyhodnocování dokumentů je, v rámci soukromé detektivní činnosti, jednou z významných metod. Písemné dokumenty jsou významnými nositeli informací a v řadě případů mohou v dalším procesu ( v jednání před správním orgánem či soudem ) posloužit jako důkazy. K vyhodnocování dokumentů může docházet z celé řady hledisek, nás především zajímá hledisko:
jejich obsahu, kdy půjde o :
dokumenty získané oficiální cestou (z oficiálních zdrojů);
dokumenty získané neoficiální cestou ( jejichž obsah je třeba legalizovat ); Půjde zpravidla o zjišťování skutečností majících vztah k určité osobě (fyzické či právnické), k určité události či skutečnosti , k zjištění jistých vztahů a stavů. Může se jednat o tzv. „živé„ dokumenty, nebo o uložené dokumenty případně i archiválie.
podle jejich formy :
listinné důkazní prostředky;
dokumenty prokazující totožnost, stav apod.;
ostatní spisové materiály;
dopisy a obdobné písemnosti;
technické dokumentace ;
protokoly apod.
z hlediska jejich pravosti : Posouzení z hlediska pravosti dokumentu, informace či informace o důkazech provede soukromý detektiv pouze zběžně, ale ke konečnému verdiktu se obrátí na soudního znalce .
z hlediska jejich vztahu k určité osobě: I zde zpravidla půjde o to, že soukromý detektiv zajistí jistý dokument a srovnávací materiál a požádá soudního znalce o provedení příslušné expertízy s cílem že dokument byl napsán určitou osobou, na určitém – konkrétním psacím stroji či tiskárně, ale může se jednat stejně tak např. o daktyloskopickou expertízu s cílem určit zda osoba s dokumentem přišla či nepřišla do kontaktu apod. Každý dokument je třeba posuzovat z hlediska jejich :
informační hodnoty :
objemu informací v dokumentu obsažených;
obsahu informací a jejich vztahu k zájmové osobě, události apod.;
objektivity informací apod.
důkazní hodnoty:
jde o vztah k určité osobě či určitému případu, události, skutečnosti apod.
průkazní schopnost dokumentu posloužit v soudní či správní kauze jako důkaz. Dokumenty jsou v soukromé detektivní činnosti velmi významné především z hlediska, že mohou v dalších etapách činnosti ( jednání před soudem nebo správním orgánem posloužit jako listinné důkazy. Proto je třeba také dokládat jejich pravost a původ.

DETEKTIVNÍ VYTĚŽOVÁNÍ EVIDENCÍ, REGISTRACÍ A ARCHIVŮ:

Evidence a registrace jsou velmi významným zdrojem informací, bez nichž se soukromá detektivní činnost nemůže obejít.Velice složitá je však otázka legality vstupu soukromého detektiva do takovýchto evidencí a registrací. Z tohoto pohledu je třeba evidence a registrace členit na :
veřejně přístupné;Jedná se o evidence a registrace do nichž má ve své podstatě, po zaplacení příslušného správního poplatku, přístup každý občan;
sloužící jen pro interní potřebu ;
neveřejné;
důvěrné;
utajovaného charakteru; Právě celý systém těchto evidencí a registrací je pro detektivní činnost velmi významným zdrojem informací. V každém případě by soukromý detektiv neměl usilovat o získání informací, které mají charakter utajovaných skutečností, neboť v opačném případě naplňuje skutkovou podstatu trestného činu a vystavuje se trestnímu stíhání. Z tohoto pohledu je také velmi významné, aby byl připraven a schválen zákon o provozování soukromých bezpečnostních činností v ustanoveních týkajících detektivní činnosti vymezil oprávnění soukromého detektiva při výkonu jeho činnosti, a aby tato problematika byla řešena i s ohledem na zákon 101 / 2000 Sb. – zákon o ochraně osobních údajů. V současné době je velmi významným zdrojem informací i ve vztahu k evidencím a registracím internet. Z internetu je možno získat informace o podnikatelských aktivitách nebo např.v současné době i o odcizených vozidlech a další významné informace.

DETEKTIVNÍ VYHODNOCOVÁNÍ INFORMACÍ Z OTEVŘENÝCH ZDROJŮ:

– rafinerie relevantních informací z otevřených zdrojů a jejich investigativní analýza.Otevřené zdroje představují v rámci detektivní činnosti i konkurenčního zpravodajství cca 70 % relevantních informací.

VEDENÍ A VYHODNOCOVÁNÍ DETEKTIVNÍCH DATABÁZÍ:

( detektivní databáze j je možno vést pouze v souladu se zákonem 101/2000 o ochraně osobních údajů) ;

DETEKTIVNÍ OBHLÍDKA MÍSTA:

Detektivní obhlídka místa je soukromě detektivní metodou s velice širokým zaměření. Můžeme v této souvislosti hovořit o rekognoskaci terénu, ale také o kriminalistickém zajištění místa trestného činu a kriminalistické obhlídce místa trestného činu či jiného protiprávního jednání. Detektivní obhlídka místa může tedy sloužit především a zejména k :
rekognoskaci místa, v němž bude probíhat realizace některých z dalších metod detektivní činnosti . Jde o obhlídku sloužící pro potřeby plánování a přípravy akcí soukromé detektivní činnosti.
vyhledávání a zajišťování stop a jiných nosičů (médií ) důkazních prostředků resp. stop a předmětů, které by v další fázi činnosti mohly být soudem či správním orgánem použity jako důkazy.
sloužící k vlastní přímé realizaci soukromé detektivní činnosti například při pátrání po osobách a věcech.

DETEKTIVNÍ LEGENDA:

Detektivní legendou je třeba chápat smyšlené podání určité informace obsahující prvky pravdy. Detektivní legenda aby byla úspěšná musí vycházet z objektivně existující situace, působící na osobu ( osoby ) jíž je určena. Na tuto osobu (osoby) musí působit hodnověrně i když jde o informaci s myšlenou. Detektivní metoda je významnou speciální metodou soukromé detektivní činnosti, jejímž cílem je zajistit konspirativním úkonům soukromého detektiva či informátora tzv. krytí, ovlivnit jednání a smýšlení zájmových osob (zájmového prostředí) ve prospěch soukromého detektiva v tom směru, aby bylo možno zjistit, prověřit, podchytit, dokumentovat apod. skutečnosti významné pro vyřešení úkolu (realizaci konkrétní formy soukromé detektivní činnosti). Detektivní legenda musí zajišťovat tyto požadavky :
musí být hodnověrná : Musí tedy ve svém základu vycházet z objektivní reality (skutečnosti ) a její navršení teprve může obsahovat nepravdivé nebo polopravdivé skutečnosti ( informace );
musí být účinná : Musí mít schopnost svým obsahem ovlivnit jednání, myšlení a smýšlení zájmové osoby či skupiny zájmových osob. Vytvořená legenda musí skýtat záruku, že osoba ( či skupina osob) jíž je určena, bude přijatým sdělením natolik ovlivněna, že bude jednat tak, jak detektiv předpokládá, a aby tak mohl realizovat postupy potřebné k řešení a vyřešení případu.
pravdivá část legendy (tedy vlastní legenda) musí být v určitém čase neprověřitelná: Uměle vytvořené prvky legendy musí být pro příjemce dané konkrétní legendy v daném čase a daném místě neprověřitelné. V detektivní praxi je detektivní legenda zpravidla součástí dalších metod soukromé detektivní činnosti.

TVORBA A PROVĚŘOVÁNÍ DETEKTIVNÍCH VERZÍ:

Detektivní verzí rozumíme aplikaci vyšetřovací verze do procesu soukromé detektivní činnosti. Podstatou detektivní verze je na podkladě částečných informací tvorba specifických hypotéz s cílem zjistit objektivní pravdu ve vztahu k řešenému problému. Jde v podstatě o proces poznání a dokazování objektivní pravdy – objektivních informací. Jde o mnohostranný myšlenkový proces opírající se o řadu obecných metod logiky apod.

DETEKTIVNÍ KOMBINACE:

Detektivní kombinace je naplánovaný a plánovitě realizovaný soubor úkolů (opatření) soukromé detektivní činnosti, které na sebe vzájemně navazují a vzájemně se podmiňují s cílem získat pro daný případ soukromé detektivní činnosti relevantní informace. Jde o informace o zájmovém objektu a předmětu soukromého detektivního působení, získané v rámci různých forem soukromé detektivní činnosti (detektivní prověrky, detektivního rozpracování, detektivního pátrání, detektivního lobbyingu apod.), přičemž jednotlivé úkony (opatření) jsou realizovány s využitím vhodně a účelně volených metod soukromé detektivní činnosti. Detektivní kombinace jakožto metoda soukromé detektivní činnosti představuje jakýsi model systémového přístupu k řešení problémových okruhů soukromé detektivní činnosti. Tato metoda je založena na využití obecných, zejména psychologických, metod a to zejména metody reflexivních her a asertivního chování a v různých kombinacích v sobě absorbuje další dílčí metody soukromé detektivní činnosti. Podstatou DETEKTIVNÍ KOMBINACE je vyvolání určitého prostředí a určité situace s cílem vyvolat reakci zájmového objektu (prověřované či rozpracované osoby apod.), která je detektivními metodami sledována a zaznamenávána. Detektivní kombinace vedle dalších obecných metod využívá jako metody specifický způsob modelování, které mezi metodami vědeckého přístupu ke zkoumání či řešení problému (problémového okruhu) zaujímá velmi významné místo.V procesu přípravy a řešení (realizace) detektivní kombinace zaujímají významné místo takové obecné metody jako je metoda indukce, dedukce, analýzy, syntézy, analogie apod. Detektivní kombinaci lze do jisté míry považovat za jistý způsob aplikace reflexivních či zpravodajských her a do jisté míry i za přípustný stupeň provokace. Zjednodušeně lze říci, že detektivní kombinace spočívá ve vyvolání situace na níž očekáváme nějakou reakci, na což následuje zaregistrování takovýchto reakcí, jej vyhodnocení a interpretace ve vztahu k řešenému problému. Výběr jednotlivých metod, uplatňovaných v rámci detektivní kombinace, a posloupnost jejich použití, je dány charakterem příslušné formy soukromé detektivní činnosti. detektivní kombinace, jakožto komplexní či souhrnná metoda soukromé detektivní činnosti může být použita i jako submetoda jiné komplexní metody soukromé detektivní činnosti jako např. metody detektivního informačního proniknutí, metody detektivní dezinformace apod. Hovoříme- li o metodě detektivní kombinace jako o jisté aplikaci reflexivních či zpravodajských ( chceme- li detektivních her ) máme na mysli, že jistá metoda či skupina metod slouží v rámci detektivní kombinace jako podnět ( podněty ) k vyvolání reakce zájmového objektu soukromé detektivní činnosti a využití další metody či skupiny metod slouží k registraci ( získávání informací a jejich dokumentování předmětné reakce – reakcí ). K registraci reakcí v rámci detektivní kombinace je pak frekventovanou metodou například detektivní pozorování ( vizuální pozorování = sledování ). apod. Dobře připravená a propracovaná detektivní kombinace je v rámci soukromé detektivní činnosti (realizace jednotlivých forem soukromé detektivní činnosti) velice efektivní metodou a proto také je tato metoda poměrně často využívána (jde poměrně o značně frekventovanou metodu). Je třeba říci, že metoda detektivní kombinace je, v praxi zkušených soukromých detektivů, v řadě případů uplatňována jaksi instinktivně, aniž by si soukromý detektiv uvědomoval, že využívá této komplexní (souhrnné) metody. V tomto případě soukromý detektiv vlastně reaguje na vznikající situaci, která je odezvou jeho předchozích kroků, a podle ní volí další kroky. Máme–li ale hovořit jako o metodě soukromé detektivní činnosti, předpokládá to její uvědomělé využívání, tedy její jednotlivé kroky jsou předem naplánovány a to včetně s ohledem na vyvození určitých předpokladů (prognóz). V tomto směru má detektivní kombinace řadu společných rysů s detektivní verzí a procesem jejího ověřování či vylučování. Uvědomělé využívání této komplexní metody soukromé detektivní činnosti zvyšuje účinnost (efektivnost) jejího využití a tím i celkovou efektivnost naplňování příslušné realizované formy soukromé detektivní činnosti. uvědomělé využití této metody a její dokonalé propracování a příprava v daném konkrétním případě eliminuje nebezpečí ( rizika) chybných kroků (chybných řešení ) a dekonspirace. Jednou ze základních zásad v procesu detektivní kombinace sehrává zásada rychlosti a ofenzívnosti. Její realizace tudíž vyžaduje kvalitně promyslet a připravit postup řešení případu a provádění vhodných detektivních opatření (využití vhodných metod a vhodné časové posloupnosti jejich využití). Detektivní kombinací se rozumí ofenzivní postup soukromého detektiva s využitím příznivé situace a detektivní legendy s cílem zabezpečit zjištění a zadokumentování důležitých skutečností a informací pro realizaci jiných detektivních opatření a úkonů jakožto předpokladu vytvoření nezbytných podmínek pro další postup a úspěšné naplnění některé z forem soukromé detektivní činnosti v konkrétním případě realizace soukromé detektivní činnosti. Při detektivní kombinaci jsou do přirozené objektivně nastalé situace vnášeny umělé prvky, jež jsou způsobilé ovlivnit jak tuto situaci, tak a to zejména, jednání a chování osob, jež jsou objektem (předmětem ) detektivního zájmu. Při volbě a využití umělých prvků je nezbytné dbát na to ,aby tyto prvky splňovaly následující požadavky :
umělé prvky musí co nejlépe a nejvěrohodněji navazovat na normální situaci, musí s touto splynout a nesmí být nápadné;
musí být vytvořeny na základě dobré znalosti charakteristiky osob, pro něž je uměle vytvořená situace určena ;
vnesení těchto prvků do objektivně existující situace musí zůstat utajeno nejen před osobami v detektivním zájmu ,ale i dalšími nepovolanými (nezainteresovanými) osobami;
situace upravená uměle vyvolanými prvky nesmí negativně působit na další osoby pohybující se v daném čase v daném prostoru (prostředí), kde tyto umělé prvky působí;
v žádném případě nepřipustit, aby tyto prvky provokovaly zájmové osoby (či další osob) k páchání trestné činnosti či jiné protispolečenské protiprávní činnosti (kriminality = zločinnosti).

DETEKTIVNÍ INFORMAČNÍ PRONIKNUTÍ

Pro kvalifikovaný výkon soukromé detektivní činnosti, pro získávání kvalitních informací, zejména při realizaci detektivního rozpracování, detektivního dohledu apod. (jakožto forem detektivní činnosti) je nezbytné vybudování informačních zdrojů. Detektivní informační proniknutí je další s komplexních (kombinovaných či souhrnných) metod soukromé detektivní činnosti. S ohledem na skutečnost, že informační činnost je jednou ze dvou základních směru detektivní činnosti (činnost informační a činnost vlivových opatření), je tato metoda jednou z nejvýznamnějších. Směřuje k vytvoření vhodné situace (vhodného prostředí – vhodných předpokladů) pro dlouhodobější získávání zájmových informací, ze zájmového prostředí a od zájmových osob, jakož i o zájmových osobách, zájmových situacích a průběhu zájmových dějů. Jedná se o cílevědomý přístup k získávání cílově zájmových informací. Při výkladu problematiky detektivního informačního proniknutí je třeba vycházet ze základní skutečnosti, že soukromá detektivní činnost je komerční činností nebo vlastní činností podnikatelského subjektu, úřadu, instituce či organizace (resp. jejich specializovaných útvarů). Nejedná se tedy o informační činnost státního donucovacího aparátu a proto také nelze k informačnímu proniknutí využívat některých přístupů jimi používaných. Dále je třeba vycházet ze zcela nezvratné skutečnosti, že informace jsou zbožím a velmi ceněným zbožím. Teorie a praxe policejní činnosti a činnosti tajných služeb v souvislosti se získáváním informací rozlišuje: – informační zdroje získané na základě jejich přesvědčení ( na ideovém základě );
informační zdroje získané na materiálním základě ( finanční odměně);
informační zdroje získané na podkladě kompromitujících materiálů; Získávat informační zdroje v rámci soukromé detektivní činnosti na podkladě kompromitujících materiálů sice nelze zcela vyloučit, ale nedoporučujeme tento přístup. Jednak soukromý detektiv nemá možnosti policie či tajných služeb a na druhé straně použití kompromateriálů (kompromitujících informací) by mohlo být , zpravidla by také bylo, hodnoceno jako vydírání apod. To je třeba mít vždy na mysli. Je také málo pravděpodobné, že by někdo byl ochoten poskytovat informace soukromým detektivům ze svého přesvědčení. Je proto nejpravděpodobnější získání informačního zdroje (informátora) jako placenou službu, tedy na materiálním základě. Tedy, že osoba bude ochotna stát se informátorem (informačním zdrojem) soukromého detektiva za finanční odměnu. Informace jsou pro informační zdroj zbožím a zbožím jsou i pro soukromého detektiva. Každá informace má svou hodnotu (cenu ) vyjádřitelnou v peněžní ceně ( peněžní hodnotě ). Informační zdroje můžou být v rámci soukromé detektivní činnosti budovány jako:
informační zdroje cílené: Jedná se o informační zdroje získávané a vytěžované ke konkrétní osobě, zpravidla jen ke konkrétnímu případu soukromé detektivní činnosti např. konkrétnímu případu detektivní prověrky či ke konkrétnímu případu detektivního pátraní, a nejčastěji ke konkrétnímu případu detektivního rozpracování.
informační zdroje poziční : Jedná se o informační zdroje v určitém prostředí ( regionu, podniku, úřadě, instituci, organizaci , hotelu, Obchodním domě apod.). Jeho vytěžování je prováděno buď jen dle potřeby nebo pravidelně (systematicky) a to s ohledem na charakter detektivní zakázky či operativní detektivní situaci. Poziční informační zdroje jsou systematicky vytěžovány zpravidla v rámci realizace detektivního dohledu. Své plné opodstatnění mají tyto informační zdroje zejména v rámci konkurenčního (či komerčního) zpravodajství.
Požadavky na informační zdroje:
vhodnost: Vhodnost informačního zdroje (osoby poskytující informace soukromému detektivovi) je dána ,možnostmi přístupu k zájmovým informacím (k získání těchto informací);
schopnost : Schopnost informačního zdroje (typu na informační zdroj) je dány psychickými vlastnostmi, schopnostmi a dovednostmi získávat konspirativním způsobem zájmové informace;
spolehlivost: Spolehlivost informačního zdroje (osoby poskytující informace) spočívá v psychických charakterových vlastnostech osoby poskytující informace. Spolehlivost informačního zdroje v sobě kumuluje:
pravidelnost informací: jde o vysoký stupeň pravděpodobnosti, že osoba poskytující informace bude tyto předávat v požadovaném čase, že osoba bude dodržovat sjednané termíny kontaktů a že bude dodržovat zásady konspirace;
pravdivost informace: Jde o vysoký stupeň pravděpodobnosti, že osoba předávající Informace bude předávat soukromému detektivovi skutečné a pravdivé informace, že ho bude informovat jakým způsobem a jakých zdrojů byly informace získány. Že nebude osoba předávat dezinformace.
objektivita informace: Objektivita informace především předpokládá vysoký stupeň. Pravděpodobnosti, že informační zdroj (osoba poskytující informace) bude v zájmové sféře přistupovat objektivně k získávání informací, tj. nebude je ani přikrášlovat ani přičerňovat, bude odlišovat získané informace a své úvahy a vývody.
důvěryhodnost osoby -informačního zdroje : Jde o vysoký stupeň pravděpodobnosti, že osoba poskytující informace nebude tzv. dublovat (nebude pracovat tzv. na dvě strany – pro soukromého detektiva i zájmovou osobu nebo konkurenční firmu apod.).To na straně jedná a na straně druhé, že bude schopna si v zájmovém prostředí či u zájmových osob získat důvěru. V rámci metody informačního proniknutí je možno informační zdroj (osoby poskytující soukromému detektivovi cílevědomě informace – informátory ) v podstatě dvěma způsoby:
informační zdroj je získán nebo již existuje a je infiltrován do zájmového prostředí či k zájmové osobě;
informační zdroj je vytipován ze zájmového prostředí či okolí zájmové osoby ( osob ) a je získáván z tohoto prostředí. Metodu detektivního proniknutí je třeba považovat za velice obtížnou a náročnou na profesionalitu ( odbornou způsobilost ) soukromého detektiva. Pro proces získávání informátora ( informačního zdroje ) a následně v procesu jeho kontroly jsou využívány další metody soukromé detektivní činnosti . Jde zejména o metodu detektivní kombinace, metodu detektivního pozorování ( vizuální kontroly – sledování ) , obecné metody modelování apod.

DETEKTIVNÍ OSOBNÍ PÁTRÁNÍ

Detektivní osobní pátrání je třeba chápat jako soustavnou činnost soukromého detektiva realizovanou v jeho každodenní činnosti. Jedná se o nejčastěji užívanou komplexní (souhrnnou či kombinovanou) metodu soukromé detektivní činnosti. V jejím rámci soukromý detektiv přímo a bezprostředně užívá veškeré detektivní prostředky, způsoby a postupy za účelem získání informací, informací o důkazech, věci a písemnosti, které by v budoucnu mohly sloužit jako důkazy apod. . Jde tedy o jeden ze způsobů využívaných soukromými detektivy v naplňování obsahu jednotlivých forem soukromé detektivní činnosti. Detektivní pátrání není a nemůže být pouhým souhrnem různých opatření, nýbrž je složitým, vnitřně diferenciovaným systémem detektivní postupů a opatření. Detektivní pátrání plní specifickou funkci v rámci realizace soukromě detektivní činnosti. Detektivnímu osobnímu pátrání, stejně jako každému systému , přísluší určitá množina prvků ( subsystémů ) jimiž jsou jednotlivé další metody soukromé detektivní činnosti a to včetně metod kombinovaných ( souhrnných či komplexních ), prostředky, pomocné síly (informátoři) apod., jejichž integrací jsou nové vlastnosti, které jednotlivé prvky, z nichž se systém skládá, samy o sobě nemají. Z tohoto pohledu je možno detektivní osobní pátrání považovat za prioritní a nejvýznamnější kombinovanou či komplexní ( souhrnnou ) metodu soukromé detektivní činnosti. Detektivní osobní pátrání je metodou činnosti každého jednotlivého soukromého detektiva, jde o jeho každodenní činnost. Stejně jako každé metodě ( každému systému ), včetně systémů sociálních, přísluší i kombinované či komplexní ( souhrnné ) metodě detektivnímu osobnímu pátrání určité znaky:
celistvost;
soubor specifických prvků;
specifický charakter integrace s okolím. Uvedené znaky jsou vlastní, jak bylo již dříve konstatováno, rovněž soukromé detektivní činnosti, jejíž systém jako své prvky zahrnuje určité subsystémy (další metody , prostředky,informátory apod.), které se navzájem liší co do funkce, úrovně, typu a složitosti vnitřní struktury i organizačního mechanismu. Soukromý detektiv při detektivním osobním pátrání (jde o něco jiného než je pátrání po osobách a věcech a naopak při pátrání po osobách a věcech soukromý detektiv, mimo jiné, využívá i detektivní osobní pátrání) využívá zejména následujících metod soukromé detektivní činnosti :

  • detektivní pozorování;
  • detektivní vytěžování;
  • detektivní vytěžování a vyhodnocování evidencí, registrací, archivů apod.;
  • detektivní vyhodnocování dokumentů;
  • kriminalistické metody vyhodnocování stop apod..

Detektivní osobní pátrání využívá soukromý detektiv, zejména, k dosažení následujících cílů:

  • k získání informací a k aktualizaci operativní situace a k prohloubení a doplnění osobní a místní znalosti ;
  • k získání prvotních ( výchozích ) informací pro rozhodování v procesu přípravy a realizace dalších metod soukromé detektivní činnosti;
  • k získání zpětné vazby ( informací o průběhu a efektivnosti ) přípravy a realizace kroků, úkonů a opatření
  • soukromé detektivní činnosti ( o průběhu přípravy a realizace jednotlivých metod );
  • k přímému naplňování jednotlivých forem soukromé detektivní činnosti , v jejich jednotlivých konkrétních případech

DETEKTIVNÍ DEZINFORMACE

Detektivní dezinformace představuje metodu soukromé detektivní činnosti sloužící k infiltraci účelově formulované a záměrně infiltrované nepravdivé zprávy do zájmového prostředí (k zájmové osobě – zájmovému objektu) soukromé detektivní činnosti. Tato záměrná infiltrace nepravdivé zprávy sleduje konkrétní (určitý) cíl, který je determinován potřebami soukromé detektivní práce (činnosti). Mohla by být vedena odborná diskuse o tom, zda detektivní dezinformace je formou či metodou soukromé detektivní činnosti. Podle našeho názoru jde o komplexní (kombinovanou či souhrnnou) metodu soukromé detektivní činnosti. Je třeba konstatovat, že detektivní dezinformace je skutečně na hranici mezi metodou a formou soukromé detektivní činnosti. Dezinformace obecně znamená průnik nepravdivé zprávy. Dezinformace je základem jedné z metod zpravodajské práce obecně, policejní činnosti apod. a konkurenčního (komerčního) zpravodajství rovněž. Má své místo i v rámci soukromé detektivní činnosti.Detektivní dezinformace je jednou z významných metod soukromé detektivní činnosti.Při použití detektivní dezinformace je třeba postupovat obezřetně a použití metody detektivní dezinformace je nutné důkladně zvážit i z hlediska, zda nedojde k naplnění skutkové podstaty některého trestného činu např. šíření poplašné zprávy apod. S ohledem na cíle soukromé detektivní činnosti, na rozdíl od zpravodajské činnosti, v níž se uplatňuje jako jedna z metod zpravodajská dezinformace, není detektivní dezinformace v běžné detektivní činnosti příliš frekventovanou. Nabývá ale na významu s postupně se, v rámci soukromé detektivní činnosti. Rozvíjejícím konkurenčním (komerčním) zpravodajstvím. V rámci běžné detektivní činnosti připadá v úvahu zejména s realizací komplexní metody detektivního informačního proniknutí. Může připadat rovněž v úvahu v některých případech realizace detektivního rozpracování apod.. Metoda detektivní dezinformace má mnoho společného (řadu společných rysů) s metodou detektivní legendy, ale je na vyšším stupni a detektivní legenda je jednou z metod, které detektivní dezinformace využívá. Na rozdíl od detektivní legendy je detektivní dezinformace vyšším stupněm infiltrace nepravdivé zprávy a také je složitější její uplatnění (její realizace).Stejně jako u detektivní legendy je třeba, aby část dezinformující zprávy (dezinformace) byla pravdivá a tvořila základ detektivní dezinformace. Detektivní legenda je vlastně součástí detektivní dezinformace.Tato pravdivá část dezinformace a od ní se odvíjející detektivní legenda tvoří základ detektivní dezinformace a sleduje určitý cíl. Má za úkol učinit detektivní dezinformaci jako celek věrohodnou pro objekt (prostředí, osobu) jenž je v zájmu soukromé detektivní činnosti. Pokud by detektivní dezinformace nebudila dojem věrohodnosti, byla by bezcenná a její infiltrace k zájmovému objektu soukromé detektivní činnosti by byla nemožně, případně by přinesla opačný výsledek než jaký je sledován. Dezinformace by se tak stala pro záměry soukromé detektivní činnosti bezcennou. V souvislosti s detektivní dezinformací hovoříme jako o komplexní metodě proto, že k realizaci této metody je využíváno dalších metod soukromé detektivní činnosti. Jde zejména o využití metody detektivního informačního proniknutí a již zmíněné metod detektivní legendy. Metoda detektivního informačního proniknutí slouží k vytvoření nosiče dezinformace infiltrované do zájmového prostředí detektivní činnosti. V této souvislosti se ve zpravodajské a policejní práci hovoří o vlivové agentuře a v rámci soukromé detektivní činnosti o vlivových informátorech – dezinformátorech, kteří mohou infiltraci dezinformace provádět vědomě či nevědomě (vědí, že jde o dezinformaci nebo nevědí, že jde o dezinformaci). Nejideálnější pro infiltraci detektivní dezinformace je informátor, který byl získán jako informátor pro získávání informací o němž se soukromý detektiv přesvědčí, že tzv. dubluje (pracuje na dvě strany), nedá to znát a využívá takovéhoto informátora jako dezinformátora. Naproti tomu metoda detektivní legendy slouží základ dezinformace. Průběh detektivní dezinformace je pak zpravidla sledován – kontrolován dalšími detektivními metodami. Z tohoto pohledu by se dalo na odborné teoretické bázi diskutovat o tom zda jde o detektivní metodu či formu detektivní činnosti. Z praktického hlediska to, ale považujeme za bezvýznamné. Krom toho se domníváme, že se jedná skutečně pouze o metodu byť souhrnnou či komplexní, neboť detektivní dezinformace není cílem detektivní činnosti, ale prostředkem k dosažení cíle např. detektivního rozpracování, detektivní prověrky, konkurenčního zpravodajství, apod. Detektivní dezinformace jakožto metoda soukromé detektivní činnosti se odlišuje od detektivního ovlivňování (lobbyingu) tím, že detektivní lobbying je širšího obsahu. Detektivní lobbying je cílem soukromé detektivní činnosti, kdežto detektivní dezinformace je jedním z prostředků – jednou z metod sloužící k dosažení cíle detektivního ovlivnění, není ale metodou jedinou.Metoda detektivního informačního proniknutí v rámci detektivní dezinformace má zvláštní postavení. Zpravidla jeden informátor (či několik informátorů) – dezinformátor (dezinformátoři) slouží k infiltrování dezinformace do prostředí jenž je v zájmu soukromé detektivní činnosti (konkurenčního zpravodajství). Krom toho další informátor (informátoři) slouží k získávání informací o odezvě detektivní dezinformace v zájmovém prostředí. Jde o zabezpečení tzv. zpětné informační vazby. Detektivní dezinformace probíhá v několika fázích:
příprava detektivní dezinformace :

  • uvědomění si záměru sledovaného dezinformací;
  • uvědomění si a formulace dezinformačního obsahu ;
  • formulování ( plánování ) detektivní dezinformace;
  • vytipování dezinformačních nosičů a informačních zdrojů;
  • plán průběhu realizace detektivní dezinformace;